Západoslovenská nářečí
Vzhled
Západoslovenské nářečí je jeden ze tří hlavních nářečních celků slovenštiny. Západoslovenskými nářečími se mluví na území bývalé Bratislavské župy, Trenčínské župy a Nitranské župy (z poslední jen část). Používají ji i někteří dolnozemští Slováci.
Prvky západoslovenských nářečí se historicky uplatnily v kulturní západní slovenštině.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]- přízvuk na první slabice slova
- slabiky ro-, lo- na začátku slov typu rovní, rola, vloni a pod.
- samohláska e ve slovech ocet, ďeň, buben, pes, oves, ven, bečka, deska, zdechnúť, kotel, sen (jako střídnice za jery) a ve slovech vieter, blázen, švager, cuker (jako vkladní hláska)
- samohláska a (v krátkých slabikách) resp. á (v dlouhých slabikách) namísto původního nosového e (např. masso, hovado, hrádeľ, zajác) v záhorských nářečích je ale místo nosového e ja nebo je (např. hovjadzí, pjet)
- výskyt zdvojených souhlásek různého původu (kromě záhoráckého nářečí), např. occa, precca, masso, frejjér, stuňňa
- skupina šč namísto spisovného šť (ešče a pod.)
- neplatí rytmický zákon
- nominativ singuláru podstatných jmen středního rodu má častěji příponu -o (vajco)
- podstatná jména mužského rodu a středního rodu zakončená na -r, -l, -z, -s při skloňování přecházejí od tvrdých vzorů k měkkým
- lokál singuláru přídavných jmen mužského rodu a středního rodu má příponu -ém (vysokém)
- instrumentál singuláru přídavných jmen ženského rodu má příponu -ú (dobrú)
- více slov se používá pouze v těchto nářečích (nebo pouze v těchto a středoslovenských nářečích nebo pouze v těchto a východoslovenských nářečích), např. čistě jen do západoslovenských nářečí spadají slova širák, ručník, strecha, hodi, kočka, sinokvet, hrebíček, egreš a pod.)[1][2]
Dělení
[editovat | editovat zdroj]Podle Encyklopedie jazykovědy
[editovat | editovat zdroj](Identický text je v Encyklopedii Slovenska.)
Západoslovenské nářečí:
- severní podskupina západoslovenských nářečí
- jižní podskupina západoslovenských nářečí
- záhorská podskupina západoslovenských nářečí
- skalické nářečí
- jiné
Podle Krajčoviče
[editovat | editovat zdroj]Západoslovenské nářečí (makroareál západoslovenských nářečí):
- severní region (regionální areál) západoslovenských nářečí:
- hornotrenčínské nářečí Z
- dolnotrenčínské nářečí Z (včetně podjavorinského rajónu)
- hornokysucké nářečí P
- dolnokysucké nářečí P
- jižní region (regionální areál) západoslovenských nářečí:
- zahorské nářečí Z (včetně skalického rajónu)
- trnavské nářečí Z (včetně zvláštního rajónu od Bernolákova po Modru)
- piešťanské nářečí Z
- hlohovské nářečí Z
- myjavské nářečí P
- dolnonitrianske nářečí P
Poznámka : Z = základní areál , P = pomezní areál ( = hraniční areál )
Podle Mruškoviče
[editovat | editovat zdroj]Západoslovenský dialekt:
- severní skupina západoslovenského dialektu
- jihovýchodní skupina západoslovenského dialektu (podnitranská skupina západoslovenského dialektu)
- jihozápadní skupina západoslovenského dialektu
Podle Kačírky a slovake.eu
[editovat | editovat zdroj]Západoslovenské nářečí:
- hornotrenčínské nářečí (severotrenčínské nářečí)
- dolnotrenčínské nářečí (jihotrenčínské nářečí)
- povážské nářečí
- středonitranské nářečí
- dolnonitranské nářečí (jihonitrinské nářečí)
- nářečí trnavského okolí (trnavské nářečí)
- zahorské nářečí
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Západoslovenské nárečia na slovenské Wikipedii.
- ↑ MISTRÍK, Jozef, a kolektív. Encyklopédia jazykovedy. Ilustrace Mikuláš Červeňanský. 1. vyd. Bratislava: Vydavateľstvo Obzor, 1993. 515 s. ISBN 80-215-0250-9. (slovensky)
- ↑ VLADÁR, Jozef, a kolektív. Malá encyklopédia Slovenska. 1. vyd. [s.l.]: Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie, 1987. 661 s. Heslo Východoslovenské nárečia. (slovensky)